Wikipedista:Sdružení pro integraci a migraci/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Sdružení pro integraci a migraci[editovat | editovat zdroj]

Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) je lidskoprávní nezisková organizace hájící práva cizinců v České republice. V rámci jeho činnosti je poskytováno bezplatné právní, sociální a psychosociální poradenství migrantům a uprchlíkům žijícím na území České republiky, přičemž těchto služeb za celou dobu fungování organizace využilo minimálně 40 000 příchozích.[1]

Zároveň SIMI navazuje diskuse se širší veřejností s cílem rozvíjet toleranci, potírat xenofobii a rasismus. Pracovníci SIMI vystupují v médiích, účastní se diskusí, seminářů a konferencí, zároveň přednášejí na základních, středních a vysokých školách po celé České republice. Svou koncepční prací také SIMI ovlivňuje legislativu v oblasti migrace a uprchlického práva. Podáváním podnětů, publikováním odborných článků a lobováním usiluje o lepší a vstřícnější nastavení podmínek pro život cizinců na území České republiky.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kořeny Sdružení pro integraci a migraci sahají do 20. století. V roce 1992 do České republiky zamířily tisíce uprchlíků z válečné Jugoslávie, zároveň byl v Praze otevřen Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), který v reakci na uprchlickou vlnu z Jugoslávie navázal spolupráci s lidskoprávní organizací Československý helsinský výbor. V říjnu roku 1993 se tak - za podpory Kanadského velvyslanectví - podařilo oficiálně otevřít Poradnu pro uprchlíky Českého helsinského výboru, kterou založila psycholožka, bývalá mluvčí Charty a lidskoprávní aktivistka Dana Němcová spolu s překladatelkou a disidentkou Annou Grušovou, a společně s právničkou začaly objíždět vznikající humanitární střediska.[1]

Na jejich práci s uprchlíky ze zemí bývalé Jugoslávie navázaly další činnosti na pomoc uprchlíkům z dalších částí světa. V roce 1998 vzniklo občanské sdružení Centrum pro otázky migrace, které se zaměřovalo na problematiku migrace a integrace cizinců do české společnosti. Koncem roku 2002 se Poradna pro uprchlíky osamostatnila od Českého Helsinského výboru a od 1.1. 2003 působila jako samostatné občanské sdružení.[1]

K další velké změně došlo v roce 2008, kdy se Poradna pro uprchlíky (PPU) sloučila s Centrem pro otázky migrace (COM) a po uskutečněném sloučení přijala i nový název, Sdružení pro integraci a migraci (SIMI).[1]

Činnost[editovat | editovat zdroj]

Právní poradenství[editovat | editovat zdroj]

SIMI nabízí cizincům žijícím v ČR bez ohledu na jejich pobytový status bezplatné právní poradenství v českém, ruském, anglickém, německém a francouzském jazyce (či s možností dalšího překladu) s cílem podpořit jejich efektivní a plnou integraci do společnosti. V rámci právní činnosti se snaží o včasné řešení možných problémů klientů a pomoc s jejich snadnější orientací v novém prostředí. Předchází tak krizovým a konfliktním situacím, které by mohly vyplývat z neznalosti právní úpravy, a vybavuje klienty takovými znalostmi a schopnostmi, aby mohli během svého života na území ČR vystupovat samostatně a sebevědomě. Právní poradenství v SIMI vychází z podrobné znalosti a analýzy platného českého a mezinárodního práva, judikatury soudů a dlouholetých zkušeností organizace v této oblasti.[2]

V rámci právní pomoci je v SIMI poskytováno zejména poradenství v oblasti cizineckého a uprchlického práva, tedy právní asistence při úpravě pobytů v režimu zákona o pobytu cizinců a zákona o azylu (pomoc při přípravě dokumentů a podkladů, podávání žádostí, kontaktů s cizineckou policií, podání k soudu, právní zastupování) nebo při poskytování základních informací o řízení o mezinárodní ochraně, jeho průběhu, právech a povinnostech žadatelů o mezinárodní ochranu, azylantů a osob, jimž byla udělena doplňková ochrana, a to včetně individuální asistence po celou dobu řízení (účast při pohovorech, sepisování žalob, zastoupení před soudy), prodlužování doplňkové ochrany atd.[2]

Dále se jedná o další - ať už každodenní, nebo výjimečné životní situace - do kterých se migranti na území ČR dostávají a je potřeba, aby byly právně řešeny: uzavírání sňatků a registrovaného partnerství mezi cizinci nebo mezi cizincem a občanem ČR, úprava pobytu dětí narozených ze smíšených manželství či pracovně-právní problémy, kdy se jedná např. o neoprávněné ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele, zadržování a nevyplácení mzdy a další porušování pracovního práva.[2]

Právní činnost je realizována a problémy klientů řešeny ve spolupráci se státními subjekty, především s MV ČR (Odbor azylové a migrační politiky, Správa uprchlických zařízení, Policie České republiky), Úřady práce a různými zdravotnickými a školskými zařízeními, včetně spolupráce také s ostatními nestátními subjekty (např. Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty, Organizace pro pomoc uprchlíkům, IOM Praha, La Strada, Armáda spásy).[2]

Sociální poradenství[editovat | editovat zdroj]

Mezi základní činnosti SIMI patří bezplatné poskytování sociálního poradenství zaměřeného především na oblast zaměstnání (asistence při vstupu na pracovní trh, získání či udržení pracovního místa) a poskytování informací o právech a povinnostech cizinců vzhledem k trhu práce v ČR (jak u zaměstnaneckého poměru, tak pro OSVČ), bydlení, zdravotního pojištění, sociálního zabezpečení a sociálních dávek a důchodů, vzdělávání, rodinného života a péče o děti.[3]

V rámci sociálního poradenství jsou často řešeny otázky či problémy rodin s dětmi, seniorů a nemocných, kteří se o sebe nemohou sami postarat a vhledem ke svému migračnímu statusu v každodenním životě narážejí na nejrůznější překážky. Sociální pracovníci jim proto pomáhají při jednání se školami, úřady práce, nemocnicemi či zdravotními pojišťovnami, doprovází je na jednotlivé úřady a snaží se podpořit jejich integraci do české společnosti, která je ztížená jejich neznalostí zdejšího jazyka a kultury, diskriminací, rasismem a dalšími.[3]

Služby jsou poskytovány v sídle organizace v Praze a také na určených místech v rámci terénních programů ve formě depistáže a doprovodu. Každý uchazeč o službu je nejprve seznámen s nabídkou poskytovaných služeb a se způsobem jejich poskytování, je definována zakázka a uchazeč podepíše informovaný souhlas s vedením spisové dokumentace. Pracovníci organizace jsou schopni poskytovat poradenství v českém, anglickém, francouzském a ruském jazyce (popřípadě je možné zajistit tlumočení i do dalších jazyků). Služby jsou poskytovány všem cizincům nehledě na pobytový status, včetně žadatelů o mezinárodní ochranu, azylantů i osob bez oprávnění k pobytu na českém území, a mohou být realizovány adresnou nebo anonymní formou nejen osobně, ale rovněž telefonicky a prostřednictvím internetu (např. dotazy přes email, Skype, Facebook).[3]

Odborné sociální poradenství SIMI je registrovanou sociální službou v souladu se zákonem č.108/2006 Sb., a všichni pracovníci organizace splňují odbornou způsobilost a bezúhonnost. Klienti nejsou diskriminovaní na základě svého věku, barvy pleti, mateřského jazyka, pohlaví, sexuální orientace, rodinného stavu či ekonomické situace a služby jim jsou poskytovány rovnocenně bez ohledu na etnickou, národnostní, sociální, náboženskou či jakoukoliv jinou příslušnost. V rámci této služby je respektována jedinečnost, důstojnost a nezávislost klienta, jeho soukromí a právo vlastní volby, přičemž se klade důraz na zplnomocňování klienta a zajištění kontinuity pomoci.[3]

Terapeutické konzultace[editovat | editovat zdroj]

Všem klientům, kteří se nalézají v obtížné osobní nebo psychické situaci, nabízí SIMI možnost poskytnutí bezplatné duševní podpory a odborného poradenství, které zahrnuje pomoc s osobními, vztahovými nebo rodinnými problémy a těžkostmi s výchovou dětí, rozmanité problémy v zaměstnání, nenaplněná očekávání nebo pocity dlouhodobého neúspěchu, odcizenosti, generační nedorozumění nebo problémy se soužitím u smíšených sňatků a dále také možné negativní reakce na vlastní osobu, zažívané zde v České republice (např. v souvislosti s původem, etnicitou, jazykem či vyznáním) atd.[4]

Pomoci se dále dostane také osobám které se staly obětí obchodování, vykořisťování, nebo jiné trestné činnosti i zde v České republice, musely uprchnout ze své země (např. kvůli obavám o svůj život, svobodu, rodinu nebo majetek), čelily pronásledování z politických, náboženských, etnických nebo jiných důvodů a potřebovaly by se o svoje starosti poděli nebo jsou osamělé, bez kontaktů s lidmi. V případě, že problematika konzultace přesahuje možnosti organizace, je klientům nabídnuto zprostředkování kontaktu na odbornou psychologickou nebo psychiatrickou péči či jiné příslušné organizace zabývající se danými tématy na profesionální úrovni.[4]

Působení na veřejnosti a advokacie[editovat | editovat zdroj]

Sdružení pro integraci a migraci se intenzivně věnuje práci s českou veřejností s hlavním cílem rozvíjet toleranci vůči cizincům a potírat existující xenofobii a rasismus. Pracovníci SIMI proto vystupují v médiích, účastní se diskusí, seminářů a konferencí zaměřených na danou problematiku a prezentují práci SIMI na různých festivalech a kulturních akcích, včetně besed na všech úrovních českých škol s cílem přiblížit žákům a studentům téma uprchlictví – kdo je uprchlík, co ho přimělo k odchodu z jeho domova, jaká je jeho situace po příchodu do země a jaké jsou problémy, se kterými se musí potýkat.[5]

Na jednom z předních míst tohoto působení je prezentace tématu v médiích. SIMI navázalo aktivní spolupráci se státními i komerčními mediálními subjekty. Pokud je nějaké téma související s uprchlíky (žadateli o mezinárodní ochranu) či cizinci v aktuálním zpravodajství, jsou odborníci z řad SIMI médii vyzváni, aby se k dané situaci vyjádřili. Součástí těchto aktivit je také publikování různých odborných článků a publikací, které informují odbornou i laickou veřejnost o problematice migrace a cizinců v ČR.[5]

SIMI v této oblasti pracuje s cílem oslovit co nejširší sociální spektrum, což se považuje za velmi důležité, neboť migranti a migrantky se ve svém každodenním životě potkávají s lidmi všech sociálních skupin, kteří jim činí život v Česku příjemným či méně příjemným. Organizace se proto snaží říši osvětu mezi širokou veřejností, aby se o tématu dozvěděla co nejvíce a dokázala tak k cizincům v ČR snáze najít cestu a porozumět jejich osobním příběhům a problémům, které ve svém životě musí překonávat.[5]

Mezi další významné aktivity SIMI vzhledem k jeho odborní úrovni a stabilnímu místu mezi organizacemi zabývajícími se cizineckou problematikou patří práce na koncepčních změnách a advokační činnost. Zaměřuje se především na monitoring postavení migrantů a uprchlíků v ČR a na změnu nevyhovujících, restriktivních či diskriminačních předpisů, stejně tak jako na změnu přístupu odpovědných osob k této skupině obyvatelstva. Dále vypracovává připomínky k novelám a legislativním záměrům dotýkající se života cizinců v ČR a zaměřuje se především na zákon o azylu a pobytu cizinců. V rámci této činnosti organizace oslovuje vybrané poslance a senátory a spolu s dalšími příslušnými organizacemi lobuje ve prospěch připomínek směrem ke zlepšení právního postavení současných i budoucích migrantů a s vidinou profitu nejen těchto osob, ale celé české společnosti.[5]

Podpora žen v migraci[editovat | editovat zdroj]

V rámci svých aktivit od roku 1992 poskytlo SIMI pomoc více než 50 000 nově příchozím do České republiky a přestože při každodenní práci věnuje stejnou pozornost mužům i ženám, dle douhodobých zkušeností reflektuje častější diskriminaci migrantek na všech společenských úrovních. V ČR aktuálně žije přes 534 000 migrantek z celého světa[6] a postupně jich v rámci feminizace migrace přibývá, a to zejména v posledních měsících s příchodem více než 200 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, mezi nimiž tvoří významnou část ženy s dětmi. Oproti ženám z majoritní společnosti, migrantům i mužům obecně jsou migrantky v mnohem zranitelnější pozici a čelí nerovnostem v různých oblastech, jako jsou otázky pobytového a ekonomického postavení či postavení na trhu práce, sociálního zabezpečení, přístupu k informacím nebo slaďování práce a péče. Navíc bývají ve zvýšené míře ohroženy násilím všeho druhu, kterému čelí často již před příchodem do ČR (např. během cesty), zejm. sexuálnímu či domácímu násilí, které se odvíjí nejen od jejich tíživé sociální situace, ale mnohdy se děje i kvůli pobytové závislosti na partnerovi či na udělení dočasné ochrany a dalších typů pobytů a víz, což z nich v kombinaci s neznalostí svých práv následně dělá snadnou oběť. Zároveň jsou mnohem častěji vystavěny riziku obchodu s lidmi a různým formám vykořisťování. Toto nerovné postavení migrantek se dále prohlubuje specifickými faktory, jako je neznalost jazyka a prostředí, závislost na různých zprostředkovatelích, sociální izolace či nerovné postavení v rámci rodiny, genderové nerovnosti navíc doprovází diskriminace z důvodu rasy, etnicity, národnosti, náboženství aj.[7]

Z toho důvodu se SIMI stalo první českou organizací zabývající se cizineckou problematikou, která bere v potaz genderovou perspektivu migrace a v rámci svých aktivit se věnuje ženám-migrantkám v kontextu nerovného postavení žen a mužů ve společnosti. Jedním z cílů SIMI je tak zajištění právní, sociální a psychologické pomoci a individuální asistence těm cizinkám, které se rozhodly opustit svou rodnou zemi a ocitly se v České republice, kde jsou nuceny řešit méně či více závažné situace (např. pobytové záležitosti, různé formy genderově podmíněného násilí, problémy v rodině a s péčí o děti, ztížený přístup na trh práce a pracovní vykořisťování, péči o stárnoucí rodiče, osamělost, traumata z nuceného odchodu a další), a zároveň reagovat na negativní dopady jednotlivých krizí na život těchto žen. Myšlena je zde například pandemie covid-19 nebo aktuálně probíhající uprchlická vlna z Ukrajiny, které můžeme považovat za celosvětové mající neblahý dopad na rovné příležitosti všech žen ve společnosti, o to pak více na ženy z marginalizovaných skupin, jako jsou právě migrantky. Z toho důvodu SIMI kromě jiných aktivit soustřeďuje svou pozornost na migrantky žijící v České republice a prostřednictvím networkingových, advokačních, osvětových, vzdělávacích a poradenských aktivit chce přispět k narovnání a zviditelnění specifického postavení těchto znevýhodněných žen v kontextu výše zmíněných a dalších významných krizí a jejich negativních dopadů na rovnost žen a mužů obecně.[8]

Cílem SIMI ovšem není pouze propagace tématu žen v migraci jako takového, vytváření genderově citlivých migračních a integračních politik ČR a odstranění nerovností jednotlivých žen se zkušeností migrace a zbytkem společnosti, ale také sdílení konkrétních příběhů žen-migrantek, které jsou primárně šířeny prostřednictvím blogu Bez vrásek[9]. Tento blog byl založen jako zdroj informací i místo pro sdílení zkušeností a vzájemnou podporu mezi migrantkami, ale také pro českou odbornou i širokou veřejnost s cílem poskytnout české společnosti vhled do tématu genderu v migraci a seznámit ji s životními příběhy, situacemi a zkušenostmi migrantek, které jsou mnohdy těžké a nesou s sebou spoustu traumat a problémů, zároveň však tyto ženy ozvláštňují a posilňují, přičemž mohou přispět k otevření neřešených, avšak důležitých témat v kontextu migrace a přimět majoritní společnost k hlubšímu porozumění migraci a rizikům a překážkám s ní spojeným.[10]

Aktivní zapojení do řešení krizí[editovat | editovat zdroj]

Sdružení pro integraci a migraci kromě výše zmíněných činností poskytuje humanitární pomoc a další pomoc při řešení lokálních, evropských i celosvětových krizí. Během několika posledních let se věnovalo především konfliktu v Afgánistánu a tamější nadvládě Tálibánu, jenž potlačuje práva mužů a speciálně pak žen, pandemii covid-19 a jejím dopadům na společensky zranitelně skupiny, jako jsou migranti a migrantky, a aktuálně aktivně reaguje také na uprchlickou vlnu v kontextu ruské invaze na Ukrajinu.

Konflikt v Afghánistánu[editovat | editovat zdroj]

Během jarních měsíců roku 2021 došlo k postupnému stahování amerických vojenských sil z Afghánistánu, čehož využilo radikální afghánské hnutí Tálibán, které v srpnu téhož roku v zemi získalo nadvládu.[11] Kromě nespočtu civilistů se v ohrožení ocitli také spolupracovníci spojeneckých armád, kteří vojákům během mise poskytovali například služby tlumočníků a pro Tálibán se tak stali snadnými terči. Celá řada spolupracovníků Armády ČR v Afghánistánu se proto obrátila na veteránské i lidskoprávní organizace v České republice se žádostí o pomoc, neboť se báli o život svůj i své rodiny. České ministerstvo obrany avšak přesidlovací program schválený desítku let dopředu, který měl afghánské tlumočníky průběžně stahovat do ČR již od roku 2016, byl v roce 2017 pozastaven. V reakci na vojenskou ofenzívu Tálibánu proti afghánské vládě MO ČR vypracovalo zcela nový plán na záchranu afghánských spojenců českých vojáků, ale s každým dnem, kdy se vypracovávala jeho přesná podoba, afghánským tlumočníkům a jejich rodinám hrozilo stále větší nebezpečí.[12]

Sdružení pro integraci a migraci proto napsalo otevřený dopis vládě[13] a společně se spolkem Vlčí máky iniciovali výzvu "Zachraňte tlumočníky", která měla za cíl přesvědčit vládu a zákonodárce ke spuštění transparentního přesídlovacího programu pro afghánské spolupracovníky Armády ČR a jejich rodiny. Iniciativu podpořila řada veteránů i osobností veřejného života. Zároveň SIMI apelovalo na členy a členky vlády, poslance a poslankyně, senátory a senátorky, aby ve věci ochrany životů lidí, kteří pracovali pro Českou republiku, společně zajistili bezpečné přesídlení spolupracovníků České republiky z Afghánistánu.[12]

Ačkoliv v srpnu 2022 uplynul jeden rok od doby, kdy Tálibán ovládl Afghánistán a přiměl významnou část jeho obyvatel, včetně statisíce žen a dívek, k útěku ze země, mnoho dalších tam však nadále zůstává. A zatímco světová pozornost vůči Afghánistánu stále více ochabuje, ženy žijící v této zemi jsou pod nadvládou Tálibánu vystaveny stále větším omezením, a to navzdory mnoha slibům, že jejich vláda nebude omezovat práva žen a dívek. Ve skutečnosti se ale stav tamějších ženských práv vůbec nezlepšil, ba naopak – afghánské dívky a ženy v tomto období například stále nemohou chodit do středních škol a na univerzity, nemohou vykonávat většinu placených zaměstnání, aktivně sportovat nebo se otevřeně věnovat umělecké činnosti, čelí překážkám v přístupu ke zdravotní péči, jsou vyloučeny ze státní správy, veškerá systémová prevence genderově podmíněného násilí byla podkopána a v neposlední řadě hnutí Tálibán omezilo jejich pohyb ze země, např. ve smyslu zákazu vycestování ze země bez mužského doprovodu.[14] Sdružení pro integraci a migraci se tak proto účastní aktivit na podporu afghánských žen a jejich boje v dosažení základních lidských práv, např. je pravidelně přítomné u události na podporu afghánských žen s názvem Stand up With Afghan Women organizovanou European Network of Migrant Women (ENOMW).[15]

Pandemie covid-19[editovat | editovat zdroj]

Pandemie virové choroby covid-19 je přetrvávající pandemie choroby způsobené těžkým akutním respiračním syndromem koronaviru SARS-CoV-2, který byl poprvé identifikován v prosinci 2019 v čínském Wu-chanu. V lednu 2020, pouhý měsíc po odhalení tohoto viru, vyhlásila Světová zdravotnická organizace propuknutí globálního stavu zdravotní nouze, v březnu 2020 pak byla vyhlášena pandemie. Do 9. října 2022 bylo v 201 zemích celkem potvrzeno 621,96 milionů případů, z toho 6,56 milionů úmrtí, připisovaných této chorobě. Ke stejnému dni bylo použito 12,79 miliard dávek očkování. Hranice 2 milionů registrovaných mrtvých byla dosažena jen po roce od prvních případů ve Wu-chanu a podle odborníků bude reálné číslo ještě vyšší, protože řada úmrtí nebyla ani oficiálně zaznamenána.[16] S pandemií covid-19 bojoval v podstatě celý svět a toto onemocnění se stalo hlavním tématem na veřejnosti i v soukromí. Kromě fyzického i psychického zdraví pandemie ovlivnila ekonomickou situaci a společenské uplatnění všech společenských skupin, avšak na někoho dopadala méně, na někoho více. Statistiky tak začaly reflektovat data o vlivu této dlouhotrvající pandemie na konkrétní společenské skupiny a dopady covid-19 často zdůrazňovaly například ve spojitosti s věkem, genderem, rasou, třídním postavením, ale také s migrací.

Sdružení pro integraci a migraci se zapojilo do sledování zjištění různých mezinárodních organizací ohledně situace migrantů a speciálně pak žen-migrantek během této pandemické krize a reflektovalo své vlastní zkušenosti při práci s touto zranitelnou skupinou migrantů a migrantek ve společnosti, kteří se kvůli vypuknutí pandemie mnohdy ocitali v tíživých životních situacích. Na základě své činnosti SIMI vytipovalo několik oblastí, které jsou pro migranty a migrantky problematické a pandemie tyto jejich potíže ještě prohloubila, přičemž jeho zájmem byla především specifická situace žen v migraci.

Kromě omezení pohybu a zpomalení procesu migrace, při kterém v mnoha případech došlo k "uvíznutí" migrantů a migrantek v jedné zemi a znemožnění cesty za rodinami nebo prací, což způsobilo pocit odloučení, izolace, osamělosti a intenzivní frustrace mezi migrantskými i českými rodinami, migrantky se musely potýkat se zvýšeným rizikem nákazy. Ženy totiž celosvětově představují 70 % pracovní síly ve zdravotnictví a značná část těchto žen jsou právě ženy, které migrovaly.[17][18] Často jsou zaměstnány jako zdravotní sestry, pečovatelky nebo uklízečky ve zdravotnických a sociálních zařízeních, tudíž během pandemie pracovaly v první linii, čímž se pro ně zvýšilo riziko kontaktu s nakaženými pacienty, zároveň pak migrantky i ženy obecně v mnoha případech musely pečovat o nemocné členy své rodiny, i když se tím samy vystavily vyššímu riziku nákazy. Migrantky také často pracují v rámci tzv. šedé ekonomiky (většinou se jedná o sektor péče a domácí služby), kde jsou zaměstnány na částečné úvazky, dostávají nejisté smlouvy, není jim poskytnuto placené volno a nemohou pracovat z domova. Tato práce je často vyloučena ze sociálního systému a migrantky tak nemají přístup ke zdravotní a sociální péči, u neformálního zaměstnání navíc hrozí vyšší riziko jeho ztráty a ohrožení chudobou, což se ukázalo jako obzvlášť velký problém během pandemie. Stres se u migrantek projevoval i v souvislosti s očkováním, jelikož se bály následků v podobě úniku údajů, nahlášení úřadům a vyhoštění, a tak v některých případech docházelo k oddalování či odmítání registrace na očkování, což následně zpomalovalo proces proočkování jako takový. Příčinou byl především nedostatek registračních webů, které by obsahovaly informace o přístupu k očkování a ochraně osobních údajů ve více jazycích tak, aby byly dostupné pro všechny, včetně migrantů a migrantek. Všechny tyto výzvy dále vedly k emoční nestabilitě a nedostatku duševní podpory migrantek, které během pandemie trpěly nejen strachem ze své ekonomické situace a finanční podpory rodiny, ale také pocitem odloučení, sociální izolaci, smutku a úzkostem, které v krajních případech mohly vést k vážnému psychickému utrpení, sebepoškozování nebo sklonům k sebevraždě. Covid-19 také mohl za nárůst genderově podmíněného násilí, vůči kterému jsou migrantky obzvlášť zranitelné, ať už šlo o domácí násilí, obchodování s lidmi, sexuální vykořisťování a další. Migrantky, které toto násilí prožívají, se cítí bezradně a ve vyhledání pomoci jim brání nedostatek bezplatné právní podpory, jazyková bariéra či nízká šance na dosažení spravedlnosti, a násilníci často využívali pandemii jako prostředek kontroly nad ženou i jejími dětmi a její izolaci doma.[19][20]

SIMI se do řešení pandemické krize v kontextu výzev pro migranty a migrantky zapojovalo nejen bezplatným právním a sociálním poradenstvím a psychologickou pomocí pro cizince v ČR, kteří v té době čelili dopadům covid-19, ale také se aktivně zapojovali do osvěty a šíření vícejazyčných informací a aktualit souvisejících s konkrétními vládními opatřeními, lockdownem a dalšími systémovými změnami tak, aby jim cizinci porozuměli, a snažilo se poskytovat odbornou pomoc s problémy narůstajícími při znevýhodněném postavení migrantů a migrantek během pandemie.

Ruská invaze na Ukrajinu[editovat | editovat zdroj]

Dne 24. února 2022 začal útokem ruských vojenských sil na Ukrajinu další z ozbrojených konfliktů, který sledoval celý svět. Ruská invaze na Ukrajinu je součástí dlouhodobé ruské vojenské intervence na Ukrajině a vyvrcholením rusko-ukrajinské krize.[21] Začátek války pro Evropu mimo jiné znamenal i vysoký nárůst migrantů a uprchlíků z Ukrajiny, kteří utíkali a stále ještě utíkají za bezpečím do střední Evropy či dále na západ, např. do Polska, Rumunska, Maďarska, Slovenska, České republiky i Německa. Dle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) k říjnu 2022 z Ukrajiny do zahraničí uteklo přes 7,6 milionů osob[22], které zaznamenaly jednotlivé evropské státy, z toho přes 4 miliony lidí, kterým byla udělená dočasná ochrana či jiná ochrana podobného typu[22]. Česká republika aktuálně hostí přes 400 tisíc ukrajinských uprchlíků, jimiž jsou z významné části ženy s dětmi.[23]

Cílem Sdružení pro integraci a migraci je v těžkých chvílích, které lidé z Ukrajiny zažívají po příchodu do ČR, nabídnout a zajistit efektivní emergentní právní a psychologickou pomoc a individualizovanou asistenci všem nově příchozím k usnadnění jejich orientace a usazení se v českém prostředí. Od vypuknutí války do konce května 2022 SIMI poskytlo v přímé práci s klienty a za podpory dobrovolníků a 4 zapůjčených pracovníků z jiných organizací informace a asistenci více než 3 200 uprchlíkům z Ukrajiny. SIMI tak pracuje s Ukrajinci a Ukrajinkami, kteří se na organizaci obrací s právními a sociálními otázkami a prosbami o individuální pomoc v různých oblastech, jako je tlumočení, doprovody na úřady a do dalších institucí, pomoc s ubytováním a jinými aktivitami, které SIMI rozvíjí na podporu integrace příchozích uprchlíků z Ukrajiny.[8][24]

Zároveň se SIMI zprostředkováním srozumitelných a praktických informací snaží podpořit všechny osoby a aktéry, kteří se do pomoci Ukrajině zapojují (např. lidé v pomáhajících profesích, pracovníci NNO, dobrovolníci a institucionální pracovníci). Navíc se snaží vyjít vstříc potřebám českých institucí zabývajících se migračními otázkami, např. tvorbou praktických nástrojů v podobě informačních letáků, metodických listů, expertních konzultací, supervizí a dalších výstupů, které by pomohly těmto institucím při efektivnější práci a vyslyšení potřeb nově příchozích z Ukrajiny a jejich integraci do české společnosti.[8]

Na konci února SIMI pronajalo hostel pro emergentní ubytování příchozích, spolupracovalo se třemi dalšími pražskými hotely a na konci dubna ve spolupráci s nadací České spořitelny otevřelo tzv. SIMI hotel s cílem vytvořit komunitní střednědobé bydlení pro uprchlíky z Ukrajiny, v rámci kterého projektový tým bude provázet klientky a klienty procesem integrace. Ubytovací centrum nabízí uprchlíkům také podporu ze strany týmu profesionálních sociálních pracovníků SIMI, kteří jim pomáhají komunikovat s úřady, školami nebo zdravotnickými zařízeními a poskytují další psychosociální podporu přímo na hotelu. Jeho obyvatelé mají k dispozici také společné prostory pro trávení volného času, vzdělávání, výuku češtiny, hlídání dětí nebo přístup k internetu, přičemž přednost v ubytování mají ženy s dětmi.[24] V únoru také SIMI umožnilo vznik ubytovací platformy Uprchlíci vítejte[25], přes kterou se organizace snaží nabídnout bezpečné a soukromé ubytování u soukromých pronajímatelů. Platforma se snaží propojit lidi, kteří nabízí ubytování, s ukrajinskými uprchlíky, kteří bydlení shánějí a potřebují.[24]

Z části SIMI svou pozornost soustředí také na ženy z Ukrajiny a jejich specifické potřeby a výzvy v kontextu nucené migrace. Od předešlých uprchlických vln se totiž útěk z Ukrajiny liší tím, že rozhodnutí odejít se formuje během několika týdnů, dnů a někdy pouhých pár hodin a v mnoha ohledech dostává tyto ženy do složité životní situace. Často se ocitají v cizí zemi samy nebo se svými dětmi, které se snaží ochránit, potřebují si rychle najít práci, adaptovat se na prostředí, do toho se vyrovnávají s nuceným odchodem a válečnými traumaty - a to vše podstupují ve značně krátkém časovém úseku.[26] Tvoří tak zcela odlišnou skupinu příchozích, než osoby migrující do ČR za prací a bez dětí, navíc jsou jakožto migrantky vystavěny vyššímu riziku sexuálního obtěžování, vykořisťování a dalším formám genderově podmíněného násilí, které je mohou potkat nejen na cestě do hostitelské země, ale přímo v ní (např. pochybné nabídky na bydlení a další druhy pomoci pro ukrajinské ženy za předem nespecifikované „protislužby“ nebo muži čekající na nádražích, kde mají šanci oslovit přijíždějící osamělé ženy nebo matky s dětmi, přičemž se snaží využít jejich tíživé životní situace s ní spojené zranitelnosti).[26][27] Prožívání jednotlivých fází těchto žen na útěku před válkou je specifické, protože jsou nuceny narychlo opustit svou zemi, ale zároveň netuší, na jak dlouho odcházejí nebo jestli je tento odchod definitivní. Bojí se o své rodiny, které zůstaly ve válečných oblastech, navíc na ně v nové zemi čeká spousta specifických výzev, která činí ženy-migrantky ještě více zranitelnými.[28] Z toho důvodu se SIMI aktivně podporuje tuto cílovou skupinu prostřednictvím poradenské, asistenční, metodické, vzdělávací a informační činnosti (zajímá se např. o postavení žen z Ukrajiny na českém trhu práce, oběti genderově podmíněného násilí z řad těchto žen, překážky ve slaďování práce a péče o děti a další ), přičemž se snaží mediálními výstupy dostat toto téma do popředí.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d e O nás - Sdružení pro integraci a migraci. www.migrace.com [online]. [cit. 2022-10-10]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d Právní poradenství - Sdružení pro integraci a migraci. www.migrace.com [online]. [cit. 2022-10-10]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d Sociální poradenství - Sdružení pro integraci a migraci. www.migrace.com [online]. [cit. 2022-10-10]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Terapeutické konzultace - Sdružení pro integraci a migraci. www.migrace.com [online]. [cit. 2022-10-10]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d Působení na veřejnost a advokacie - Sdružení pro integraci a migraci. www.migrace.com [online]. [cit. 2022-10-10]. Dostupné online. 
  6. ↑ Data - počet cizinců. Český statistický úřad [online]. [cit. 2022-10-10]. Dostupné online. 
  7. ↑ Migrant (osoba). [s.l.]: Wikipedia Dostupné online. Page Version ID: 21671370. 
  8. ↑ a b c Projekty - Sdružení pro integraci a migraci. www.migrace.com [online]. [cit. 2022-10-10]. Dostupné online. 
  9. ↑ SIMI Bez vrásek. SIMI Bez vrásek [online]. Sdružení pro integraci a migraci [cit. 2022-10-10]. Dostupné online. 
  10. ↑ O nás. SIMI Bez vrásek [online]. Sdružení pro integraci a migraci [cit. 2022-10-10]. Dostupné online. 
  11. ↑ Pád Kábulu (2021). [s.l.]: Wikipedia Dostupné online. Page Version ID: 21601595. 
  12. ↑ a b Zachraňte tlumočníky - Sdružení pro integraci a migraci. www.migrace.com [online]. [cit. 2022-10-11]. Dostupné online. 
  13. ↑ Otevřený dopis vládě [online]. Spolek Vlčí máky [cit. 2022-10-11]. Dostupné online. 
  14. ↑ Standing with Afghan Women and Girls on International Women’s Day [online]. 2022-03-08 [cit. 2022-10-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ Search Results for “stand up with afghan women” – European Network of Migrant Women [online]. [cit. 2022-10-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ Pandemie covidu-19. [s.l.]: Wikipedia Dostupné online. Page Version ID: 21709705. 
  17. ↑ Health Worforce. www.who.int [online]. [cit. 2022-10-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ COVID-19 AND WOMEN MIGRANT WORKERS: Impacts and implications [online]. IOM [cit. 2022-10-11]. Dostupné online. 
  19. ↑ Covid-19 vs. migrantky a migranti: koho zasáhla pandemie?. SIMI Bez vrásek [online]. [cit. 2022-10-11]. Dostupné online. 
  20. ↑ 1. díl: Obecná situace migrantů a migrantek v ČR během období pandemie Covid-19. SIMI Bez vrásek [online]. [cit. 2022-10-11]. Dostupné online. 
  21. ↑ Ruská invaze na Ukrajinu (2022). [s.l.]: Wikipedia Dostupné online. Page Version ID: 21755214. 
  22. ↑ a b Situation Ukraine Refugee Situation. data.unhcr.org [online]. UNHCR [cit. 2022-10-11]. Dostupné online. 
  23. ↑ Data - počet cizinců. Data - počet cizinců [online]. ČSÚ [cit. 2022-10-11]. Dostupné online. 
  24. ↑ a b c Pomoc SIMI uprchlíkům z Ukrajiny v číslech [online]. Sdružení pro integraci a migraci [cit. 2022-10-11]. Dostupné online. 
  25. ↑ Uprchlíci vítejte. Uprchlíci vítejte [online]. [cit. 2022-10-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ a b VALENTOVÁ, Eva. Deset faktů o uprchlících, které bychom měli vědět. Odbornice na migraci upozorňuje na rizika. Heroine [online]. [cit. 2022-10-11]. Dostupné online. 
  27. ↑ „Ubytuji hezkou Ukrajinku pod třicet.“ Obchod s lidmi nemíjí ani Česko [online]. [cit. 2022-10-11]. Dostupné online. 
  28. ↑ Rozhovory s ženami na útěku: Domov v Mariupolu. SIMI Bez vrásek [online]. [cit. 2022-10-11]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Sdružení_pro_integraci_a_migraci/Pískoviště&oldid=21756772“